FORGIVE BUT NEVER FORGET

Ale já nechci...

6. ledna 2013 v 22:14 | guilty.girl |  ETC


Je těžké dělat rozhodnutí. Ale jakmile to rozhodnutí udělá někdo jiný za Vás, je to špatné rozhodnutí. A tak najednou znenadání víte, co chcete a co nemíníte udělat. Ale jak se vzepřít někomu, kdo má u Vás navrch? Zkuste to a potopíte se do hlubiny citového vydírání a nadávek, a v konečné fázi odůvodňování správnosti cizího rozhodnutí.

Přemítala jsem hodně dlouho o možnostech proč ne, a proč ano. Ve většině případech odpovídalo ne - nedělat to. Ale jak se vyrovnat s nátlakem, který nás přesto to donutí udělat? Těžko. Připadáte si pak jak zbavený své svobodné vůle. Vy nemáte právo dělat vlastní rozhodnutí a rozhodovat sami o sobě. Ne. Svobodný způsob jednání není podle tlačící osoby vhodný a normální.

Spousty autorů se specializovali na témata tohoto typu jednání s lidmi. A jak ti lidé, kteří rozhodovali za ostatní dopadli? Většinu jich poznáme pod heslem diktátoři. Ale může se porovnat diktátor s vydírající osobou? S osobou, jež tvrdí, že: podle ní by nebylo fér.... A v práci si to zařídila už před několika týdny, aby mohla jet a já s ní... A to snad nemyslím vážně.... A proč bych jako neměla jet? Z neurčitých výrazů jsem se přesunula přímo do centra dění.

Fakt, že se nehodlám podřídit rozhodnutí někoho jiného znamená, že nesnáším autoritu? Ukazuje způsob mého uvažování, že mám problémy poslouchat starší osoby v mém okolí? Pokud je tomu opravdu tak, jsem špatná? Nebo si jen pletu pojmy s dojmy? Vsadila bych na druhou sebeanalýzu - je to pojem x dojem. Nemám problém s autoritou, ale s diktátorem mého života. A všichni víme jak takoví diktátoři dopadnou. Dříve nebo později se najde někdo nebo i něco, a je s hlavou velkého rozumu amen.

XOXO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama