FORGIVE BUT NEVER FORGET

Neviditelnost se přeceňuje

6. ledna 2013 v 21:51 | guilty.girl |  ETC


Jak je možné, že si někteří lidé přejí být neviditelní. Takový podstatný fakt, že vás nikdo neuvidí nemůže přinášet spokojenost. Nemyslí tím lidé náhodou jen dočasnou neviditelnost? V trapných situacích, kdy si nevíte rady. Ve stresových situacích kdy stojíte před publikem a máte pocit knedlíku v krku. V situacích, ve kterých jak se říká, bychom se raději neviděli. A je to tu.

Pokud bude člověk neviditelný, jak získá přátele, jak dosáhne úspěchu, jak vůbec dokáže žít bez pomoci druhých? Není přece normální pokud vám nezáleží na lidech nebo na úžasném pocitu z pochvaly. Ovšem se najdou i tací, kteří tento způsob života v osamělosti milují. A užívají si toho co mají. Jsou soběstační. Tím nechci říci o společenských lidech, že to jsou zavisláci. Ne pod pravým významem toho slova.

A přeci člověk nemůže být neviditelný, i kdyby sám chtěl a usiloval o to. Pokaždé se nějade někdo, kdo o něm ví, slyšel o něm nebo ho postrádá, protože ho nedávno viděl jak si objednává jídlo do domu. Zkrátka a dobře člověk nemůže být neviditelný ani pod nátlakem šéfa,který neustále doráží na svého podřízeného, protože se cítí být jím ohrožen.

XOXO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama